Posádka mě pozná na letišti a říkají: „Pojďte s náma.“
Já se stydím říct, že chci spát. Tak řeknu třeba: „Víte co, běžte dopředu, já si sednu dozadu, kdybyste si s něčím nevěděli rady, jsem tam.“
A usínám už na zemi. V tom vejde člen posádky a volá: „Pane Horníčku, prosím vás, pojďte tam, my si tam s něčím nevíme rady.“
Tak jdu a cestou na něj volám: „Kolikrát vám to mám vykládat: spojka, jednička, plyn. Tak co je?“
Já myslím, že ten den by byla ráda vrátila většina cestujících letenku a radši dojeli autobusem.
Výborná kniha Chvála pohybu, kterou napsal Miroslav Horníček na konci sedmdesátých let, byla jako audiokniha vydaná již v roce 1978 a později nově nahraná v roce 1995. Ačkoli je jeho autorská interpretace tradičně kvalitní, troufám si říct, že jsou obě studiové audioknihy přece jen o dost sušší než živá podoba jeho pořadu z této knihy vycházejícího. Nahrávka s obecenstvem v Lázeňském divadle v Luhačovicích ze srpna 1987 vyšla v roce 1989 na kazetách a v roce 2017 ji Supraphon ve výborné kvalitě vydal i digitálně.
Jde o laskavý a inteligentní humor, jak jsme u Miroslava Horníčka zvyklí. Nechybí ani hlubší zamyšlení nad některými věcmi. I když je původní kniha staršího data, téměř nic z toho nezastaralo, snad si jen připomeneme pár věcí, které byly dobové, ale vše ostatní má obecnou platnost.
A na co se tedy může posluchač těšit? Dozví se například něco o pohybu sportovním, který se nejlépe vykonává z obýváku (a manželce k uklidnění stačí říct, že v brance je Lendl, že je to dobré). Také o tom, že není dobré v opeře kopat někoho do sedací části těla, i kdyby se nám zezadu zdálo, že je to kamarád.
V části o chůzi se dozvíme, že ptáci vstávají skoro tak brzy jako turisté, kteří pak stále žasnou. Jako automobilista autor při vyprávění o krávě na silnici upřesňuje, že šlo o zvíře, protože jinak prý řidič považuje kohokoli motajícího se před ním za krávu. A k jízdě na koni se může člověk dostat i proti své vůli, když je herec. Zato vlakem cestoval asi každý, ale ne každý přitom znečistil tratě čtyř socialistických republik.
Cestování letadlem bylo vždy trochu dobrodružné, takže se vypravěč dostal i do situace, kdy – jak to jenom vyjádřit – zvracely i letušky. Můžeme zavzpomínat na doby, kdy lidé mohli do kabiny za posádkou. A nakonec pohyb, který rozhýbe skoro všechny svaly v těle: smích. Ten nás vlastně provází celý poslechem, protože obecenstvo se tehdy očividně dobře bavilo a současní posluchači nahrávky budou zcela jistě taky.
Ukázku najdete na stránkách vydavatele nebo třeba na Radiotéce.
autor a interpret: Miroslav Horníček
délka: 1 hod 42 min
natočeno: 1987
vydavatel: SUPRAPHON, 2017 (první vydání 1989)
