Někdy nás okolnosti, jako je slabý hlas interpreta, znatelný dozvuk místnosti či mikrofon s větším vlastním šumem, donutí zkrátit vzdálenost úst od mikrofonu – potom pozor na následující komplikace:

  • nárůst rušivých pazvuků, zejména mlaskání, dýchání, cvakání zubů
  • začíná být znatelný každý sebemenší pohyb hlavou
  • zapůsobí proximity efekt, kdy u většiny mikrofonů dojde k velkému zesílení basů; někdy to ale můžeme chtít využít úmyslně, protože se tak zvýší mohutnost a autoritativnost hlasu

Při umísťování mikrofonu musíme vzít v úvahu také odrazy od podložky a papíru s textem. Dostane-li se odražený zvuk na mikrofon v citlivém směru, způsobí výraznou degradaci zabarvení hlasu vlivem efektu tzv. hřebenového filtru. Proto by měla být podložka zatlumená či děrovaná. Její sklon je třeba zvolit tak, aby se zvuk od ní a od papíru neodrážel směrem k mikrofonu ve směru jeho vyšší citlivosti.

Nechtěné zvuky

Dále si hlídáme, aby nám do nahrávky nepronikly nejrůznější nepatřičné zvuky. Ty mohou být způsobeny tím, že se interpret opírá o stojan s textem, že do něj bouchne, případně bouchne rovnou do mikrofonu. Boty nebo židle mohou vrzat. Židle proto musí být bytelná. Téměř každý oděv šustí, proto je potřeba minimalizovat gesta, případně experimentovat s horní částí oblečení a zkusit obléct něco jiného. Při otáčení nebo přesouvání papíru nesmí interpret mluvit, abychom šustění mohli později vystřihnout.

Jestliže účinkující neodložil hodinky mimo studio, je potřeba, aby alespoň vypnul pípání, melodie, vodotrysk apod. 😊 Trvejme také na tom, aby mobily ve studiu a v režii byly vždy zcela vypnuty, protože jejich silné elektromagnetické pole může do nahrávky naindukovat nechtěný signál, což bychom jistě – zvláště poté, co nato přijdeme až při střihu – neocenili.

Když během nahrávání uslyšíme hlubší zvuk, o kterém víme, že nevznikl bouchnutím, zeptáme se interpreta, kdy naposledy jedl. Kručení žaludku se do nahrávky dostane často v poměrně silné intenzitě. Je dobré mít pro tyto případy po ruce nějakou první pomoc ve formě tyčinky, sušenky, banánu a dostatku nealkoholických tekutin.

Mlaskání a dočasně nakřáplý hlas

Pokud dotyčný hodně mlaská, nejspíš se mu lepí rty a jazyk, což svědčí o nedostatečném příjmu tekutin. Je potřeba pravidelně a dostatečně pít, a to tekutiny ne ledajaké. Horké a chladné jsou zcela nevhodné, protože poznamenají hlasivky na dobu až několika hodin. Profesionálové jistě vědí, co si mohou dovolit a co jim prospívá, proto si asi nedají hodinu před nahráváním zmrzlinu nebo kolu s ledem.

Ve studiu podáváme vlažné nápoje. Nejlepší je obyčejná voda, určitě bez bublinek. Nevhodné je mléko a mléčné výrobky, protože způsobují dočasné zahlenění hrtanu, které je na hlase znát. Dáme si také pozor na horkou kávu. I když výběr vhodných nápojů je omezený, doporučíme účinkujícím, aby pili dostatečně. Jednak kvůli již zmiňovanému mlaskání, ale také kvůli skutečnosti, že hrtan bude dostatečně vlhký jen tehdy, pokud nebude organismus dehydrovaný.

Zvuky zvenku

Kromě zvuků, které pocházejí zevnitř, musíme ohlídat ještě nechtěné zvuky zvenku. Nejlepší je samozřejmě mít studio zcela zvukotěsné. Můžeme očekávat zejména:

  • typický zvuk projíždějícího auta či blízko letícího letadla (pokud je studio málo odhlučněné)
  • hluboký zvuk, často velmi harmonický, způsobený rezonancí domu od auta či letadla; pokud se vyskytuje stále, může být způsoben vibracemi, které vyvolávají součásti stavby – výtahy, klimatizace
  • další rušivé zvuky z ulice, od sousedů (sekačka, cirkulárka, hádka, hlasitý poslech rádia, kroky ze shora, bouchání na zeď)

Preventivní opatření a případná náprava

Co dělat v případě, že se s jakýmikoli výše uvedenými nechtěnými zvuky setkáme? V první řadě je potřeba se pokusit o nápravu, některé možnosti již byly zmíněny: interpret se napije, vypne mobil, jinak si sedne či stoupne a podobně. Rozhodně je nutné tyto zvuky zjistit už při nahrávání a kritickou pasáž nahrát znovu. Ale co když nám něco uteklo? Někdy bývá možnost udělat opravné nahrávky. Někdy ale tato možnost není – pak se dá ještě leccos zachránit při editaci:

  • krátký zvuk můžeme lokálně ztlumit, pokud to nezpůsobí slyšitelný efekt na hlase
  • některé zvuky se dají odstranit ručním překreslením zvukové křivky, dobře se dá takto eliminovat mlasknutí v průběhu slova
  • hluboké zvuky se dají do značné míry potlačit použitím horní propusti (označení low cut, high pass), do 120 Hz můžeme obvykle u mužského hlasu ořezávat trvale, je tedy dobré začlenit propust do našeho efektového řetězce; když potřebujeme odstranit o něco vyšší frekvence, tak určitě jen hodně lokálně a opatrně
  • nahradíme písmeno či část slova, pokud ho máme odkud vzít – celé slovo asi málokdy najdeme takové, které by sedělo v daném místě

Jak vidíme, to vše je sice možné, ale velmi časově náročné, nejlepší je tedy problémům předcházet. V příštím díle si povíme, jak si poradit s nahrávkami mimo studio.

Triky pro práci s mikrofonem 3. díl

Triky pro práci s mikrofonem 1. díl

Odebírat nové články

Aby vám nikdy neuteklo vydání nového článku, zadejte prosím svoji adresu: